OT-64 / R2
Velitelské stanoviště OT-64/R2 je upravený OT-64 jako spojovací verze pro zabezpečení velení v motostřeleckém praporu, zaváděn do ČSLA byl v roce 1971. Může vykonávat velení za jízdy po silnici a nebo na místě s využitím rádiových a linkových prostředků.
| Základní TTD | |
|---|---|
| Pohotovostní hmotnost: | 13880 kg |
| Max. hmotnost pro plavbu a jízdu na souši: | 14850 kg |
| Světlost podvozku: | 400 mm |
| Max. rychlost na tvrdém podkladu: | 94 km/h (naše zkušenost je daleko lepší - rychlejší) |
| Max. rychlost plavby: | 9 km/h |
| Stoupavost: | 70 % |
| Výška s dvoumetrovými prutovými anténami: | 4100 mm |
Osádku tvoří 5 osob:
- velitel vozu
- řidič
- střelec
- starší radista
- radista
- + také dva hosti - velitel motostřeleckého praporu a důstojník štábu. Na jednoho člena posádky na palubě se počítá 100kg váhy
Výbava OT-64/R2 se skládá ze soupravy:
- spojovací uzel R2
- navigační a pozorovací přístroje
- elektrické napájení
- pracoviště velitelů
- pracovišť řidiče, střelce, radistů
- pomocné přístroje
Spojovací uzel R2 tvoří :
- upravená radiostanice R 112
- R-113
- R-105d
- R-105U
- telefonní přepojovač TÚ-11R
- telefonní aparáty TP-25
- antenní filtry a antény
- a nad levou bočnicí bojového vozu je upevněna sonda rengenometru DP-3 (často se někdo ptá co to je ? )
OT-64 / R2 - muzeum Lešany
———
———
———
———
———
OT-64 / R2 - detaily jiných vozů
———
———
———
———
———
———